Inkontinence. Co teď?

Inkontinence (nedobrovolný únik moči) bývá nepříjemným a intimním problémem, se kterým se dotčení jen neradi svěřují. Mnohdy své potíže tají i před svým ošetřujícím lékařem. Právě otálení při řešení problému s nedobrovolným únikem moči celou situaci jen komplikuje. Mnozí lidé se domnívají, že projev inkontinence patří ke stárnutí. Často se objevuje názor, že se jedná o zcela normální „ženskou záležitost“. Toto je ovšem zásadní omyl. Inkontinence totiž může být příznakem jiných onemocnění, jejichž neřešení může mít mnohonásobně horší následky.

Samotný úspěch při léčbě inkontinence závisí především na příčině inkontinence. Velkou část inkontinence lze úspěšně odstranit nebo výrazně zmírnit. Život pacienta lze rovněž výrazně zkvalitnit předepsáním vhodných absorpčních hygienických pomůcek.

Mnoho inkontinentních pacientů zkouší nejprve řešit problém svépomocí a nakupují mnohdy nevhodné absorpční pomůcky. Tím se ovšem zbytečně ekonomicky zatěžují. Mohou totiž uplatnit nárok na předepsání těchto pomůcek ze zdravotního pojištění. Mimo to se mnohdy stává, že využívají pomůcky nevhodné pro daný typ a stupeň inkontinence.  

Základní pravidlo je jednoduché. Konzultace se svým lékařem řešení celého problému značně urychlí.

V rámci diagnostiky musí lékař nejprve zjistit okolnosti vzniku nedobrovolného úniku moči, jejich trvání a charakter obtíží (kdy dochází k úniku moči, jak často se únik moči objevuje, zda jsou problémy s močením apod.). Dalším krokem bývají doplňková vyšetření – gynekologa, urologa nebo neurologa. Poté je možno určit přesný typ inkontinence.